Co je qigong

Jako qigong* (čchi-kung), nebo též chikung, jsou označována poměrně různorodá čínská cvičení, která se zabývají rozvojem těla, ducha a také energie. Qigong je souborem cvičení a znalostí, jejichž praktikování vede k udržení dobrého zdraví, případně k harmonizaci organizmu člověka, aby se mohl sám uzdravit a k získání moudrosti a duševní pohody.  

Původ cvičení qigong sahá do velmi dávné historie. Prameny uvádějí, že qigong byl znám již před třemi, či pěti tisíci lety, případně dokonce zmiňují stáří více než sedm tisíc let, v případě školy Zhong Yuan Qigong (Čung-jüan čchi-kung). Pojem qigong se z čínštiny obvykle nepřesně překládá jako práce s energií a energie bývá hlavním motivem cvičení qigong. Ve skutečnosti však je lépe pojem "qi" (čchi) ponechat nepřeložen, protože samotná "energie" je pouze jednou ze součástí toho, co staří mudrci nazvali "qi". I proto zvládnutí práce s qi přináší člověku mnohem více, než jen doplnění energie a odstranění únavy. Qigong bývá různě rozdělován na lékařský qigong a qigong pro bojová umění, z jiného hlediska na vnitřní a vnější, nebo také tvrdý a měkký. Pojem "qigong" je tedy obecný pojem, který je třeba chápat poměrně široce, jako třeba "sport", kam patří třeba běh, hokej, ale i šachy...

Jednou z tradičních škol, jejímž cílem je zdravý a komplexní rozvoj člověka, je i škola Zhong Yuan Qigong, o níž se můžete více dozvědět na těchto stránkách a také v knize Čung-jüan čchi-kung, První etapa vzestupu: uvolnění. Název školy odkazuje na místo, kde se odedávna praktikovaly techniky této školy, a které je současně považováno za kolébku čínské civilizace - oblast Zhong Yuan (Čung-jüan), v blízkosti  středního toku Žluté řeky. 

O využití principů qigongu i v korporátní sféře se můžete dozvědět více zde: www.petrkochlik.cz. 

Některé odborné práce o qigongu od 1.1.2015 do 23.8.2016 (zpracoval Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.) zde. Více o qigongu např. viz Wikipedie.

*Poznámka: Na prvním místě je na těchto stránkách uváděna transkripce pinyin, tedy oficiální přepis čínských znaků do latinky. V závorce pak uvádím i českou transkripci, která se poměrně úspěšně přibližuje čínské výslovnosti a je často používána např. i v knihách vydaných v České republice.